thoughts.

12. září 2017 v 22:46
tak nějak sice žiju, ale ani nevím, jak. léčím se, vydělávám, učím se. občas jdu někam s "kamarády" (ano, tvařme se, že se tak těm lidem, se kterými trávím čas dá říkat).
prostě nevím. a co když to vlastně nemá mít smysl? myslím život. ten smysl mu dáváme my, jenomže to je asi ten problém...

jsem hrozný overthinker.

potřebuju ty sračky ze sebe vypsat pryč. tohle všechno trvá moc dlouho. nevnímám tok myšlenek a prsty mi samy automaticky poskakují po klávesnici. měním se v monstrum, kterým jsem nikdy nechtěla být. stala jsem se zhmotněním svých obav. hnus této společnosti mě pohltil a dotvořil mě. nicméně, nesvádím to na tu společnost, protože té nemůžeme dávat za vinu své posrané životy.
člověk by neměl tu vinu shazovat na nějakou "vyšší moc" jako je již zmíněná společnost, systém, vrstevníci... to fakt ne, pořád je to daný jedinec, co se nechá strhnout.

tahle slova nejspíš ani nedávají smysl, ale to samotné mé myšlenky už vůbec ne.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama